282_20261117_223414.jpg

Tři týmy starších elévů řádily v Hradci!

Kuklenská hala měla tu čest hostit v sobotu 14. listopadu 2026 další z turnajů starších elévů. Protože do Hradce kromě nás vyrazili i kamarádi z U10, a protože byl velký zájem, postavili jsme současně 3 výběry. Na vlastní oči jsem neviděl všechno, můžu vyprávět hlavně za tým U11, ale myslím, že svou dávku radosti ze hry dostali všichni zúčastnění.

Ještě před startem bylo třeba vyřešit změnu v týmu. Naneštěstí pro nemoc nemohla do branky zakleknout hrdinka posledního turnaje Štěpánka H. Povolán byl tak asi jediný hráč s nějakou zkušeností z brány – Honza P. Třebaže je sám produktivní útočník, s novou rolí se vypořádal víc než dobře a dokázal si připsat i jedno čisté konto. A taky s sebou přivezl lahodný zákusek, jedna báseň.

Vzhledem k nabitému programu čekal tým na první zápas až do třetí rundy. Černé barvy hájící hradecký Sion nebyl snadným soustem. Jenže s jídlem roste chuť a naši borci si začínají navykat na opojení z výhry. Ruku v ruce s tím jde i větší sebevědomí a snaha otestovat soupeřova brankáře. Úspěšný vstup do turnaje – splněno.

Další duel znamenal prestižní souboj o krále Hořic. Proti nám stáli možná trochu mladší, ale neméně šikovní Draci. Zápas to byl pěkný a vyrovnaný. Soupeř byl dlouho o krok před námi. Rozhodčí přísně potrestal hru na zemi, z nájezdu vytěžil branku skvěle Maxík V. A nakonec, pár vteřin před koncem se podařilo vyrovnat, když míček proklouzl mezi nohami brankáře za brankovou čáru. Nikdo tak nemusí chodit kanály, v pondělí mohou jít všichni do školy se hlavou vztyčenou.

Zcela vyrovnaný byl i další zápas. Proti hradeckému výběru v bílé jde o velmi cenný výkon. Podařilo se držet soupeře na uzdě, prosadit se proti jejich obraně a nezaleknout se bubnujících domorodců.

A jelikož se všichni třesou před mocnými Draky, los nás svedl znovu proti našim. Modrý výběr totiž poctili svou účastí Maty K., Zuzka M., Víťa T. a Alex N. V týmu doplněném hráči z U10 a z Chomutic se statečně bili, neprodali kůži lacino. Náš brankář se musel nejednou vytáhnout. Ale trenérův rozkaz zněl jasně, nevyhrát prostě nešlo.

S bilancí dvou výher a dvou remíz jsme šli do posledního souboje proti Jaroměři. Těžký oříšek se ukázal být jejich brankář, který i v kleče čněl s rameny na břevnem. Podařilo se ho překonat jen jednou, a tak jsme se na závěr museli před soupeřem sklonit. Zajímavostí utkání bylo přerušení hry pro louži na ploše, hlavně proto, že se velmi dlouho nedařilo najít hadr na její vysušení. Utkání tak po domluvě šlo do extra nastavení, nad rámec času jsme dohrávali ještě dvě minuty.

I přes takovou nepřízeň živlů šlo myslím o vydařený turnaj. Střelecky se vrchovatě dařilo Maxovi, kterému zdatně sekundovala Auri Ž. Svůj zářez mají Tomáš F. a Luky L., který spolu s Alexem D. tvořil hráz proti soupeřovým útokům a pomáhali již zmíněnému Honzovi v brance. Svou porci kilometrů si odběhali i Honza V., Míra T. a Kuba H. Věřím, že se střelecky prosadí třeba v příštím, domácím prosincovém turnaji. Všichni jsme se tak mohli spokojeně rozejít do svých mekáčů, doplnit energii po náročném dopoledni. Nás trenéry těší progres dětí, děkujeme i všem rodičům v publiku, že s námi sdíleli dramatické chvíle. A po svátku se těšíme, až začneme zase pilně trénovat!

Související odkazy