Se svými svěřenci strávíte asi 150 hodin v sezoně na trénincích a turnajích. Nespočet kilometrů a času projedete v autě. Přípravu tréninků nebo přípravu na turnaje (kdo, s kým, kdy, jak, jakým autem, s jakým rodičem, apod) tu časově vyjádřt neumím. A to nepočítám, kolik času strávíme nad skupinovými konverzacemi s hráči nebo trenéry mezi s sebou.

A víte, co všechno mě nutí tohle dělat dokola a stále znova?? Nejsou to peníze, není to sláva ani ego. Je to adrenalin. Je to stav, ve kterém mozek relaxuje, protože zapomene na starosti všedního dne. Je to stav spojení s týmovým duchem. Je to energie při společných zážitcích, při společné cestě k cíli. Je to radost, když se něco povede, když se hráč zlepší nebo naučí novou věc. Ale taky skvělý pocit, když tým táhne za jeden provaz a nenechá nikoho ve štychu. Když se všichni semknou, aby se společná věc povedla. A nám se povedla věc úžasná:

Ze 20 odehraných zápasů jsme 9x vyhráli, 9x prohráli a 2x prohráli na nájezdy. Dokázali jsme vstřelit 102 branek a po odečtení inkasovaných gólů skončit s kladným skóre. Tři hráči (Pepa, Kryštof a Matěj) nasbírali více než 20 bodů v kanadském bodování. Nad 90 % docházky na tréninky mají hned tři hráči týmu: Matěj, Fanda a Šimon. Tito hráči, spolu s Aničkou, odehráli všech 20 zápasů v sezoně. Velká gratulace a díky těmto tahounům týmu a všem dalším, kteří přispěli k naprosto dokonalé sezóně.

Všem, kdo přestupují do kategorie dorostu a děvčatům i v jejich dívčích kategoriích přeji hodně úspěchů. Musím říct, že tuto sezónu jsem si s vámi se všemi moc užila. Kolegové trenéři, děkuji i vám. Jmenovitě velký dík patří trenérům starších žáků: Ivče, Irče, Martinovi, Vojtovi a Jardovi, kteří všichni do jednoho podporovali „U14ky“ jak to jen šlo.

Děkuji, že můžu být u toho u s vámi kluci a holky….

Maky