Pro letošní rok jsme přihlásili minipřípravku U7 (hraje jen 1 den), přípravku, (později zlaté) elévy, elévky, mladší žáky a mladší žákyně! Celkem tedy 75 Draků a trenérů, kteří spolu strávili náročný víkend v Liberci.

V kategorii elévek a mladších žákyň jsme měli v plánu obhájit loňské dvě medaile, ale zranění některých hráček nám to dost zkomplikovalo. Navíc jsme se rozloučili se zlatou gólmankou Rozálkou a celkově jsme museli vzít v potaz to, že soupeřky z Turnova jsme viděli v sezóně a jejich sílu rozhodně nešlo podcenit. Přes to všechno jsme se rozhodli přihlásit elévky i mladší žákyně. Mladší žákyně byly kompletní, elévky bohužel do poslední chvíle čekaly na posily, ale i tak jsme vsadili na to, že je lepší třeba zaskočit soupeře, než zůstat doma a připravit se o zážitek. O tom by mohlo vyprávět více než dalších 80 dětí, kteří se prostě do nominace nedostaly a fandily na dálku.

Teď už k samotnému turnaji. Mladší žákyně se v pátek ráno postavily domácím soupeřkám z FBC Liberec. Ty jsme již potkaly, protože občas vyrazíme na meziregionální turnaj a věděly jsme, že pokud nebudeme nervózní, měly bychom zápas ovládnout. V pátek od 13:00 tomu tak přesně bylo a my si po dobrém výkonu na úvod odnesly výhru 6:1.

Tentýž den nás od 17:00 čekaly Klokanky. Hráčky z Bohemians jsou známé svou bojovností a ač jsme jejich úvodní duel sledovaly, nepřišlo nám, že by to mělo být těžké utkání. Opak byl pravdou. Od začátku vyhrocené utkání, kdy nechyběly pády, fauly, pořádné ženské hašteření a občas až přes čáru dohrávané souboje nás bohužel vyvedly z rovnováhy a my vybojovaly jen bod za remízu. Tento zápas byl velkou lekcí a ukázal, že psychika může být opravdu zásadní v bojích o medaile. Holky si pobrečely, ač předvedly super výkon a my si odlezly „hojit rány nejen na duši“ na školu.

Sobota ráno pro nás znamenala volno a jelikož jsme celý turnaj pojaly jako teambuilding, čekala na holky jako překvápko volba – buďto poběžíme na Ještěd, nebo pojedeme na laser game! Překvapivě vyhrálo střílení a my spolu s elévkami řádili v Mercuria laser centru.

Odpoledne jsme se vrátily do haly a v 15:30 vyzvaly nám dobře známé soupeřky z FBK Jičín. Naše převaha byla drtivá. Ač jako naši kolegové elévové občas infarktově zahájíme utkání obdrženým gólem (elévové říkají, že je to schválně, my trenéři si rádi tento stres odpustíme), utkání bylo v naší režii a my přestřílely sousedky z Jičína 14:2!

Od 18:55 nás v sobotu čekal další zápas tabulky – Florbal Vary Sokolov. Jak už název napovídá, holky v tomto týmu jsou z obou velkých měst na západě naší republiky. No nic, my z Hořic, které mají 8 500 obyvatel se ale nebojíme a klidně se obrům postavíme. Ač jsme vzdorovaly více než důstojně, kompaktnost soupeřek byla evidentní a my prvně prohráváme 3:7. Tady už nám trenérkám bylo jasné, že medaile se patrně rozdělí mezi čtveřici my, Vary-Sokolov, Turnov a Bohemka.

Neděle ráno znamenala poslední utkání ve skupině. Očekávaný Turnov, který spojením dívek z Koberov, Semil a právě Turnova postavil velmi kvalitní tým, bylo radost sledovat. Vyrovnaný kádr nám dělal dost problémy, ale my si i tak snažily. Nakonec z toho byla naše druhá prohra 1:4 a ač jsme mixovaly se sestavou a holky se opravdu snažily, bylo evidentní, že Turnov a Vary Sokolov jsou o krok před námi.

No nic, jdeme do čtvrtfinále proti známému týmu z Jičína. Výhrou 7:2 jsme postoupily do semifinále, kde jsme mohly jen překvapit. Trenérka Lenka už od rána chodila a těšila se na Bohemku. Ivča bedlivě sledovala tabulku a společně jsme řešily varianty, sestavu, záskoky za zranění, zkoušely holky naučit přechod a fígl na skvěle hrající Turnov, kterému jsme vloni v obou kategoriích zlato vyfoukly právě my.

Ač se holky snažily, ani tentokrát jsme na Turnov nevyzrály a prohrály 3:7. Zlatá medaile tak pro letošek nepatřila nám, ale někomu z dvojice vyrovnaných a „spojených“ týmů Turnov, nebo Vary-Sokolov. Nad námi však visela ta bronzová a tu jsme chtěly urvat za každou cenu! A proti komu by nám udělala větší radost než proti Klokankám z Bohemky?!

Zatímco elévové v té samé hale právě hráli o historický první zlato, my na vedlejším hřišti vyzvaly v boji o bronz Klokanky! A víte co? Jednalo se o úplně jiný zápas! Byly jsme připravené, bojovné, vše bolelo, ale my chtěly cenný bronz do Hořic a rozhodně jsme neměly v plánu mu mávat na cestu do Prahy! Úvod byl vyrovnaný, ale postupně jsme ukázaly pravou sílu a herní převahu Dračic. Holky dřely, o trenérky se pokoušel infarkt, brankářka chytala nájezd a my periferně viděli, že naši kluci jsou zlatí! My chtěly také medaile, a tak jsme si pro ně po napínavém zápase a zasloužené výhře 2:1 došly!

Děkujeme všem hráčkám! Amálce v brance, která se ve správnou chvíli zkoncentrovala a vychytala spoustu skvělých zákroků/nájezdů, Lucce, pro kterou to byl poslední turnaj za mladší žákyně a která se skvěle ujala kapitánské role a táhla celý tým, Elen, jenž je nejbojovnější hráčkou družstva a zvládla by hrát třeba i s nohou a rukou v sádře, Milušce, jenž v obraně odzbrojí klidně i reprezentantku, Jožce, která svou drobnou postavou a maximální bojovností absolutně zaskočila všechny soupeřky, Teuši, jenž se popasovala sama se sebou a skvěle se nakopla do klíčových utkáních, kdy dokázala, že je to ta skvělá bojovná Dračice, kterou známe, Lauře, bojovnici, která si schovala své góly proti nejtěžším soupeřkám, Sofince M., která letos taktéž naposledy mohla nastoupit za mlžky a konečně se dočkala vytoužené medaile za svůj rostoucí výkon, Aličce, která se statečně poprala s každým postem, který jsme ji svěřili a že jich (postů) a úkolů během turnaje bylo opravdu mnoho a nakonec Sofince E., pro kterou to byl přesně rok, kdy prvně vstoupila na florbalové hřiště a začala spolu s námi bojovat pod vlajkou FBK Draci Hořice.

Velké poděkování patří i všem fanouškům, trenérům, rodičům, sourozencům, kamarádům, ostatním družstvům a všem, kdo v hale nechal hlasivky a dostal tak 2 ze 6 našich družstev k vytoužené medaili!